Radek Sloup – Vilnius

A konečně sme se dočkali a je to tu !!! Výlet do Minsku. Pátek 4 hodiny ráno a mně zvoní budík. V pět vyrážíme na vlak. Ve vlaku byla super atmosféra, každý rozložil lehátko a spali sme skoro celou cestu )) Po příjezdu do města jsem si vybral 200 000 běloruských rublů a poprvé jsem si na chvíli připadal jak milionář ) poté se ubytovali a šli jsme na menší procházku městem. První dojem byl otřesnej a ani na druhý se nic nezměnilo. Toto město je prostá ukázka totalitního myšlení. Vše zde musí být velké, velkolepé, nejlépe ve stylu socialistické architektury po vzoru Ruska. Kdyby toto město bylo o půlku menší, myslim, že by se nic nestalo a neztratilo by to na kvalitě, možná naopak. Všude dlouhé šestiproudé ulice, které nemají konce, monstrózní budovy a obrovská náměstí . Také “novodobý klasicismus” zde není v malé míře. Náš průvodce je dvousetkilový Alexandras, který opravdu nechodí zrovna rychle a schody do metra jsou pro něj překážková dráha na deset minut. Večer jsem chtěl jít na filharmonii, ale byla vyprodaná a ostatní už byli pryč v hudebním divadle a tak jsem jel s ostatními do hotelu se vyspat. Doufal jsem, že druhý den bude lépe organizovaný a uvidím něco pěkného. To se opravdu stalo. Možná proto, že Alexandras zůstal doma a my tak šetřili čas a on své kalorie. Celý den jsme procházeli městem, navštívili muzeum 2. světové války a večer šli na balet. Konečně jsem z výletu začal mít lepší pocit. Po baletu jsem šel opět unavený spát. V neděli jsme opět procházeli město, ovšem v místech, kde jsme včera nebyli. Svezli se na ruském kole, jako ostatní dny se najedli v Mc Donaldu a už byl tak akorát čas dojet na vlak a jet domů. Město je zvláštní (divné), ale jsem rád, že jsem ho navštívil, ale není to místo kam bych se chtěl vrátit. Jediné co je potěšující, jsou ceny, vše je opravdu levné.